Žena XY
Ne vždycky je v jednoduchosti síla.
Je to komplikované.
--
Když jste zásluhou maminky a tatínka vznikli a byli jste jedna buňka, dostali jste do vínku nějaké ty chromozomy.
Chromozomy, abychom si rozuměli, jsou v podstatě kusy DNA. Jako správné kusy DNA obsahují nějaké ty geny.
Geny, abychom si rozuměli, jsou úseky DNA, ve kterých se píše, čím vším můžete jako buňka teoreticky být.
Když jste jedna malá buňka a rozhodujete se, co dál dělat, máte v sobě kompletní genetickou výbavu. Můžete být vším. Můžete ovládnout svět.
Můžete být zároveň mozková buňka, jaterní buňka a svalová buňka.
--
K tomu, abyste něčím doopravdy byli nestačí, abyste měli něco napsáno v genech.
Vy musíte k tomu genu přijít, přečíst si ho, a rozhodnout se, jestli informaci v něm chcete využít, nebo ne. Pokud zní odpověď "ano, chci", uděláte z něj protein, protože protein vyroběný podle receptu z DNA je teprve tím, co může doopravdy nějak fungovat.
Občas vám ale zakážou si některé části DNA číst, a vy tak musíte číst jen to ostatní a pracovat s tím, co máte.
Občas si přečtete něco nejdřív, rozhodnete se to použít, a pak už není cesty zpět.
Občas jsou některé úseky DNA tak lákavé, že si je prostě přečíst *musíte*, a musíte si z nich vyrobit proteiny.
A pak už nemůžete být zároveň mozková buňka, jaterní buňka a svalová buňka.
--
To, že si přečtete kus DNA a vyrobíte z něj protein je sice krásná věc, ale vyrobit si protein nestačí.
Musíte ten protein vyrobit správně.
Musíte vědět, že ten protein se svou funkcí bude k něčemu dobrý.
Musíte vědět, že všechny buňky okolo vás, které s vámi rostou a se kterými musíte spolupracovat, abyste přežili, mluví stejným jazykem, jako vy. Jinak se moc nedomluvíte.
A pak můžete být mozková buňka, ale je vám to k ničemu, když všichni kolem jsou pohlavní buňky.
--
To, že dostanete do vínku X a Y, je moc pěkný. Máte informace.
To, že produkujete testosteron, je moc pěkný. Použili jste informace.
To, že v okolí jsou tkáně, který vám na testosteron nejdřív zvysoka kašlou, aby si pak pozdě, ale přece uvědomily, že ten hormon může být vlastně něčím zajímavej, je moc pěkný. Máte funkci.
To, že v důsledku své unikátní genetické výbavy a v důsledku toho, jak jste s ní naložili, máte mnohem vyšší riziko rakoviny..to už je trochu horší.
To, že se nedokáže binárně nastavený svět shodnout, do jaké škatulky patříte (protože my lidi potřebujeme škatulky, dává nám to pocit bezpečí) a jak má nastavit pravidla sportu, kterého se účastníte, to je úplně jiný problém a o tom se tady NIKDO nebaví.
--
Je to komplikované.
A věřte mi, že je to ještě tisíckrát komplikovanější, než jsem tady zkusil popsat.

Za tohle velké díky!