Vakcíny: co bude dál?

Budeme se dál očkovat, nebo jsme už "za vodou"?

Otázka, kterou vznášíme čím dál častěji. Odpověď na ni závisí na mnoha faktorech. Problém je, že u spousty z nich zatím nemáme tušení, jak se vyvinou.

Jedna věc je biologie, a druhá přístup k celému problému.

—

Biologií myslím samozřejmě to, jak se vyvine a) virus, a b) naše imunitní odpověď na něj. 

—

Omikron nejspíš není to poslední, v co se SARS-CoV-2 změnil. 

Otázkou je, jak velkou paseku tyhle příští varianty udělají, a kdy přijdou. Pokud jsem správně viděl, poslední výstřelky virové genetiky mají označení BA.4 a BA.5. Nikdo momentálně neví, jestli zůstanou jen neznámou kombinací čísel a písmen, nebo jestli obletí svět.

S vysokou incidencí (tedy s tím, jak kašleme na prevenci a děláme, že kovídek néni) roste pravděpodobnost, že se v někom potkaj kovídky dva, popovídaj si, a vznikne z nich jeden škaredej.

Ten, proti kterému už nebude fungovat ani booster boosteru, a pojedeme nanovo.

Málo se o tom mluví, ale riziko to je. 

—

Naše imunitní odpověď — v tomto případě tedy spíše imunitní paměť — je také něco, o čem nemáme dokonalou představu. 

Špatná zpráva je, že s omikronem přestala platit obecná poučka, že jednou a tou samou variantou viru se nelze reinfikovat. 

Dobrá zpráva je, že ač nás imunita nechrání před reinfekcemi, chrání nás (zatím) dobře před jejich těžkým průběhem. Jak dlouho to vydrží, ukáže až čas. 

—

Je tu ale jedna mnohem zásadnější otázka, o které bychom se měli bavit především.

Co chceme od vakcín? 

—

Chceme od nich omezení šíření viru a prevenci nákaz?

Protože kovídek není jen o tom, jestli někdo skončí v nemocnici teď. Je o tom, kolik lidí si odnese trvalejší následky. Je o tom, kolika lidem zničí zdraví tak, že neumřou “s covidem”, ale o rok, dva později “s chřipkou” prostě proto, že je covid nahlodal.

Je to o tom, jestli se koukáme na příští zimu, nebo na příštích deset let.

Pokud je naším cílem omezení šíření, budeme se pravděpodobně očkovat pravidelně — za předpokladu, že jakékoli vakcíny budou dostupné, budou mít na šíření viru vliv. 

(Mimochodem — ano, i to, že se nenakazím, se počítá jako prevence šíření. Ne jen to, že virus jako očkovanej nepředám dál. Jen říkám.)

—

Chceme od nich ochranu před hospitalizací, a prohlásíme covid za rýmičku?

Protože tam bychom směřovat jednou asi měli, ne? K tomu, že se covid začne řešit individuálně, bez plošných nařízení, které každého — zastánců nevyjímaje — otravují. 

Pokud je naším cílem nezkolabovat zdravotnictví, pak asi není potřeba řešit další dávky — minimálně do doby, než naše T buňky přestanou milej SARS rozpoznávat. 

Jsme “tam”? 

Já nevim. 

—

Pointa je, že bychom se o tom měli bavit. Budeme teď mít nejspíš nějakou dobu klid, tak by bylo velice fajn rozjet debatu teoretickou a připravit plány na to, co přijde na podzim. 

Aby se zas nestalo něco jako “nikdo nám to neřekl”.