Trpíte stresem? Pijte vodu!

Řeč bude o kortizolu, hormonu, který určuje to, jak stres působí na naše tělo - a o tom, jak jeho hladinu ovlivňuje něco tak jednoduchého, jako hydratace organismu.

Ne, nejsem magor. Teda, jsem, ale proto tu jste, takže to nebudeme brát jako argument.

Kortizol znáte jako “stresový hormon”.

Má, chudák, trochu špatnou pověst - protože všichni ví, že vysoká hladina kortizolu (způsobená stresem) je nezdravá.

Realita je trochu jiná. Kortizol slouží zcela jednoduše k tomu, aby připravil naše tělo na to, aby se se stresem vyrovnalo (proto máte vyšší hladinu cukru - kortizol se stará o to, aby vaše tkáně měly dost energie).

Všichni matrně také víme, že existuje stres dobrý, a stres špatný.

Ten dobrý je třeba trénink v posilovně, adrenalin před závodem, bůhvíco. Ten špatný je pak třeba to, že se měsíc v kuse nervujete nad tím, co si myslí soused, nebo se naserete, že blbeček před váma nedal blinkr.

Zajímavé je, že existují dost dobrá data o tom, jak tělo rozlišuje mezi dobrým a špatným stresem (protože tělo v principu nemusí poznat, zda je plný adrenalinu proto, že trénujete, nebo proto, že vás chce sežrat šavlozubý tygr).

Rozhodující je aktivace několika mozkových oblastí, jako je například amygdala (“centrum strachu”).

Jinými slovy, to, jestli stres vaše tělo poškodí, nebo posílí, záleží dost na tom, jak onen stres berete - jestli jako něco, co vás ubíjí, nebo něco, s čím umíte pracovat.

Ale to jsem odbočil. Voda, jdeme k vodě. Ta totiž, očividně, hraje taky roli v tom, jestli vaše tělo považuje stres za dobrý, nebo zlý.

Co se stane, když (ne)pijete vodu?

Inu, co by se stalo - změní se objem vaší krve.

Každej, kdo někdy prošel středoškolskou chemii ví, že koncentrace čehokoli v krvi bude asi tak trochu záviset na tom, kolik té krve má (tajnej tip, když sledujete hodnoty čehokoli ve svý krvi v průběhu času, vždycky byste měli před odběrem vypít stejné množství vody, aby byly výsledky porovnatelné).

Jelikož buňky obvykle reagují na koncentraci hormonů v krvi, je (dlouhodobá i krátkodobá) změna v tom, kolik vaše tělo drží vody, docela znát.

(Side note: u některejch hormonů to není taková hrůza, bo (1) mají delší poločas akce a tak jejich množství nerozhodí krátkodobý výkyv, a/nebo (2) se vážou na různé proteiny v krevní plazmě, které poskytují jakési “depo” molekul hormonu pro případ, že by snad tělo usoudilo, že koncentrace poklesla příliš.)

Kortizol má v tomhle projednou poměrně výsostné postavení, neboť bydlí blízko systému, co reguluje množství vody v těle.

Co se tedy reálně děje s kortizolem a vaším tělem, když jste dehydratovaní?

1. Tělo produkuje víc kortizolu (protože je ve stresu, ne?)
   Ve zkratce - mozek vidí, že jste dehydratovaní, a aktivuje neurony, který se starají o produkci hormonů sloužících k zadržení vody v těle. Spolu s těmito hormony tělo produkuje i kortizol.

2. Tělo vidí víc kortizolu.
   Jednoduše proto, co jsem nastínil výše - pokud vám plave nějaký množství hormonu v krvi a vy z té krve odčerpáte vodu, zvýší se koncentrace onoho hormonu a vaše tělo na to reaguje.

3. Tělo je citlivější na kortizol (asi).
   Jsou nějaká data z hlodavců, co říkaj, že rozhozená hydratace ovlivňuje citlivost receptorů, na které se kortizol váže - a tím pádem je na něj tělo citlivější.

Tohle všechno znamená, že pokud pijete málo vody, tělo bude produkovat více kortizolu a bude na něj citlivější.

Prostě a jednoduše tím tělu přidáváte další stresor, o kterém často ani nevíte, a může to být rozdíl mezi tím, zda si vaše tělo interpretuje stres jako “dobrý”, nebo jako “špatný”.

Tak na zdraví.