"Spike protein je toxin, co způsobuje fúzi buněk a tvorbu syncitií."

Přeložíme to do lidštiny.

Syncitium je něco, co vznikne, když se vám spojí dohromady pár buněk. Spojí se jim (tedy zfúzují) membrány a ze dvou buněk vznikne jedna velká, se dvěmi jádry. Když se připojí další, vznikne větší buňka se třemi jádry.

Chápete pointu.

Buněčných syncitií máme v sobě každej hezkých pár kilo. Říkáme jim kosterní svaly. Ano, svalové buňky jsou velké a vícejaderné.

Syncitia vznikají při mnoha virových nákazách. Třeba RSV (respirační syncitiální virus), který lítal mezi dětmi na podzim, je má přímo v názvu.

Vznikají taky při onemocnění covid-19.

Legrace je, že na to, aby spike protein dokonal svou funkci a zfúzoval dvě membrány, je potřeba, aby bylo splněno pár věcí.

—

Za prvé, spike musí změnit svou konformaci, tedy svůj tvar.

Virový spike je na tuto funkci evolučně stvořen.

Vakcinační spike použitý pro všechny dostupné vakcíny (s výjimkou AstraZeneca) je změněn tak, aby měl tuhle změnu ztíženou. Je stabilizován v podobě, ve které je na viru předtím, než se virus přichytí k buňce (což normálně spustí všechny změny, o kterých mluvím).

Vakcinační spike protein nedokáže efektivně zfúzovat dvě membrány, protože je fakt těžký ho ohnout a změnit jeho tvar. Jako, možná se mu to občas podaří, co já vim - ale má to, kamarád, hodně těžký.

(Jako příjemný bonus pro nás to také znamená, že protilátky vzniklé po vakcinaci jsou účinnější, protože jsou zacílené na podobu spike, kterou má, když se k nám virus potajnu blíží a chce nás nakazit.)

—

Za druhé, spike musí být rozštěpen, tedy rozkousnut vejpůl.

To obvykle dělají enzymy přítomné na buněčné membráně; jmenují se proteázy.

Ano, buňka sama se po tom, co se virus připojí na její membránu, střelí do nohy tím, že sama rozsekne spike protein vejpůl, a dovolí mu tak zahryznout se do membrány a spojit virus s buňkou.

Jedno z míst, kde se spike nechá buňkou nakousnout, je ve vakcínách od J&J a Novavaxu zmutováno taky.

To znamená, že takhle změněný spike buňka nerozkousne, a neděje se žádná fúze.

—

Samotný spike taky nestačí k tomu, aby buňky jen tak zfúzovaly. To by se z nás při infekci stala jedna velká buňka.

Virová infekce stimuluje v buňkách pár změn, které tomuhle procesu pomáhají. Jde vesměs o signály, které souvisí s tím, že buňce není moc dobře, a těžko je vysvětlovat tady, bez kontextu.

Virová infekce podporuje například tvorbu některých enzymů, jako je například TMEM16F a enzymy zodpovědné za regulaci složení buněčné membrány jako takové.

(TMEM16F uvádím v podstatě jen proto, že je to jeden z faktorů ovlivňujících srážení krve. Takový to, jak kovídek dělá sraženiny. Ne, nemyslím vakcínu, myslím virus.)

—

K tomu, aby spike mohl zfúzovat dvě buňky, musí se nejdřív připojit na svůj receptor, ACE-2.

V kosterním svalu, kam si vakcínu bodnete, není ACE-2 přiliš.

V tkáních, které dokáže infikovat virus, je ho hodně. Proto ty tkáně dokáže virus infikovat.

—

Mimochodem, "toxin". Říkejme tomu klidně toxin, je to jedno. Víte, že i toxinem se dá očkovat?

Když jdete na tetanovku, tak vám taky píchnou tetaní toxin.

—

Je to opět o relativních rizicích, o tom, co je přírodou designováno na to vás infikovat a utéct vaší imunitě, a co je člověkem designováno na to, aby to vaši imunitu stimulovalo a otupeno tak, aby to nedělalo to paseku.