Proč nejsou dětské vakcíny srovnávány s placebem
Vakcíny obvykle nejsou v klinických testech srovnávány s placebem. To je samozřejmě velkým zdrojem pochybností - placebo známe všichni a víme, jakou roli má. Vysvětíme si tedy, jak to je s vakcínama.
Čas od času narazím na příspěvek tvrdící něco v tomto duchu:
Všechny varianty tohoto argumentu jsou stejné: Vakcíny nejsou v klinických testech srovnávány s placebem, a všichni přece víme, že správný klinický test musí srovnat intervenci (tedy zkoumaný postup či látku) s placebem (tedy, v očích laika, s fyziologickým roztokem).
Realita je trochu komplikovanější, ale pořád velmi jednoduchá.
Vakcíny jsou v klinických testech srovnávány s něčím, čemu se říká standard of care.
Standard of care je terminus technikus označující současný stav péče - tedy, v našem případě, vakcína, která se momentálně používá.
Jinými slovy, každá nová vakcína musí v klinických testech prokázat, že je lepší než stará vakcína.
Ta stará vakcína musela přitom v minulosti projít klinickými testy, kde musela prokázat, že je lepší než starší vakcína.
Až se dostaneme k té nejstarší vakcíně, jejíž klinické studie probíhaly - here it is! - proti placebu.
Každá nová vakcína je tedy lepší než něco, co bylo v minulosti vyhodnoceno jako lepší, než placebo.
Důvod je jednoduchý - bylo by neetické srovnávat v klincké studii cokoli s placebem, když je k dispozici účinnější intervence. Bylo by to neetické vůči lidem, kteří se do studie dobrovolně přihlásí, protože by to znamenalo vystavit je většímu nebezpečí, než je nezbytně nutné.
Proto je argument, že dnešní dětské vakcíny nebyly srovnány s placebem, naprosto fakticky správný - a proto jsou požadavky na to, aby se klinické testy dodělaly “správně”, tedy s placebem, neetickým požadavkem lidí, kteří nerozumí tomu, jak jsou dnes klinické studie prováděny.