Ne, nepletete se. O substanci jménem kofein jsme tu již mluvili. O tom, jak funguje na molekulární úrovni.
V minulém článku jsme si pověděli, kterak kofein zabraňuje tomu, abyste usnuli, a kterak jeho účinek na dopaminový systém způsobuje, že se na věcech obsahujících kofein staneme jednodušeji závislými.
Dnes si povíme něco o tom, jaký účinek má kofein na váš sportovní výkon — a jak ho používat tak, abyste neshořeli jak papírovej dráček pod lupou. Předem upozorňuji, že míra sarkasmu bude v tomto článku poněkud vyšší, než normálně, a já předpokládám, že jste inteligentní čtenáři a rozluštíte, kdy si dělám srandu, kdy se poznatky dají skutečně aplikovat, a kdy se vás prostě jen snažím nasrat.
Budete hrát se mnou?
To jsem rád.
Kofein se na první pohled zdá jako řešení všeho. 42.
Ať už ho konzumujete v kafi, čaji, čokoládě, a nebo jste hardcore fitnessáci a potřebujete před každým treninkem nakopávač, kofein vám pomůže s výkonem.
Podle dostupné literatury to vypadá, že za pár let vědci potvrdí i to, že za vás tenhle bílej hořkej prášek udělá i prezentaci v powerpointu.
Jelikož jsem línej vám tu citovat všechny ty publikace v předchozím odkazu, zaměříme se dnes na čistě praktické záležitosti o tom, jak s kofeinem pracovat.
Předně, vyberte si svůj jed. Totiž cestu, kterou do sebe ten jed dostanete.
My kafaři samozřejmě víme, že energetické nápoje jsou hnus, ale z nějakého mně nepochopitelného důvodu na světě existují lidi, který mají tuhle rovnici prohozenou a zaboha si nenechaj vysvětlit, proč prostě a jednoduše nemaj pravdu.
Jelikož množství kofeinu v energetickém nápoji je jasně dáno (čtěte etikety), u kafe je určení dostatečného množství trochu problém. Předkládám tedy pár poznatků k té dokonalé voňavé alchymii, kterou příprava kávy bezesporu je.
Když zalejete kafe vodou, kofein se uvolňuje postupně. To znamená, že čím déle je zrní v kontaktu s vodou, tím více ho ve výsledném nápoji bude (sorry, espressáři).
Zrní namleté nahrubo pustí kofeinu relativně méně, než zrní namleté téměř na prach (sorry, vyznavači filtru).
Teorie hovoří, že vezmete-li jedno kávové zrno a upražíte jej tmavě, bude mít kofeinu méně než to samé zrno upražené pro člověka, který má své kafe rád.
Potíž je v tom, že tmavě upražená zrna jsou lehčí, než plnější, světle pražená zrna — a to znamená, že do “normálního kafe” jich ve výsledku narvete více. To může znamenat více kofeinu.Pokud vám z výše uvedeného vyšlo, že nejlepší cestou, jak z kafe dostat co nejvíce kofeinu je udělat si turka z kafe upraženého na černo, dejte si facku a běžte si koupit kofeinové tablety, barbaři (sorry? Ani náhodou!)
Kafe se pije proto, že nám chutná. Ne proto, že ho potřebujeme.
Zapamatujte si to, a pokud mě někdo z vás potká někdy v sedm ráno ve vzpírárně v kompromitující situaci, kdy odložím hrnek s kávou na bednu a ještě s plnou pusou půjdu nadhazovat, opovažte se mi to připomínat.
Čímž se dostáváme k energeťákům a jejich extrémnější podobou, “nakopávačům”.
Předně — kofein je obvykle jen jedna z mnoha složek takového drinku, po jehož požití se rozsvítíte jako stowattová žárovka. Následující poznatky proto nejsou vztažitelné čistě na kofein.
Než zanoříte odměrku do jedovatého prášku a kopnete tam dávku, odpovězte si na dvě otázky:
Proč nakopávač beru?
Co se stane, když si nakopávač (ne)vezmu?
Berete-li si nakopávač proto, že zrovna na dnešním výkonu vám extrémně záleží — vemte si jej, by all means. Do toho. Každý někdy chceme dát do výkonu všechno. Mějte ale na paměti otázku číslo dvě.
Berete-li si nakopávač proto, aby vám pomohl k nejlepšímu výkonu, musíte sakra dobře vědět, co s vámi udělá.
Když to vědět nebudete, uděláte stejnou chybu jako můj kamarád, který na veteránském mistrovství světa ve vzpírání před závody dal rovnou dvě dávky, aby si pojistil dobrý výkon.
Divil se, že nekontroloval svůj pohyb úplně tak, jak je zvyklý, a nadto byl strašně roztěkaný a nervózní. Kofein není dobrej nápad, máte-li před sebou stresovou situaci, a nebo máte prostě jen sklony k panickým atakám.
Dobře, řeknete si, budu tedy nakopávač brát před každým treninkem, abych věděl přesně, co mám čekat!
Inu…dobře. A není to náhodou trochu zbytečné? Vážně vám tak moc záleží na každém treninku, abyste na něm vypadali jako veverka hledající ořechy?
Point is — kofein, jako každý stimulant, je nástroj.
Užíváte-li jej proto, že vás nakopne k treninku, je to zcela jiná situace, než když máte spojený šálek kafe s patnácti minutami klidu, které vám nikdo nevezme.
Podle mého názoru je potřeba ke kofeinu — k psychoaktivní droze, která doplňuje (spolu s proteinovými suplementy a kreatinem) velkou trojku doplňků stravy, za které má z pohledu fitness (!) smysl utrácet peníze — přistupovat přesně podle toho, co od něj chcete.
Chcete zlepšení výkonu? Good.
Vemte si tabletku nebo energetický drink, ve kterém máte definované množství kofeinu. Zjistěte, jaký účinek na vás toto množství má — je vám lépe, nebo se klepete jako ratlík? Narušuje kofein váš spánek natolik, abyste to řešili, nebo ne? Kde máte horní hranici tolerance a v kolik hodin si můžete dát dávku, abyste se vyspali (a tím myslím vyspali, nikoli jen usnuli).
Chcete pohodu u kafe? Good.
Udělejte si kafe tak, jak ho máte rádi. Light roast, dark roast, espresso, filtr (jen ne turka, proboha). Jste po něm uvolnění a užíváte si čas s hrnkem, nebo vám šálek temnoty před odpolední prezentací úplně nepřidal a jste roztěkaní? Vyspali jste se, i když jste si dali v osm večer poslední kafe? A co takhle zkusit bezkofeinové, hm?
—
A kdybyste potřebovali nevyžádanou radu na závěr — řešit klepající se ruce (po tom, co jste si vzali 800 mg kofeinu v kombinaci se 1600 mg piracetamu) šálkem teplé kávy není úplně inteligentní.
Neptejte se mě, jak to vím. Slyšel jsem to od kamaráda.