Kreatin a mozek

Jo, všichni už jste asi poslední dobou někde slyšeli, že suplementace kreatinem je důležitá pro mozek. Otázkou je, proč? Dneska to probereme trochu do větších detailů.

Základní premisa je poměrně jednoduchá.

Vyšší zásoby kreatinu kdekoli, mozek nevyjímaje, vedou k tomu, že má buňka více energie (kreatin slouží jako bezprostřední zdroj pro regeneraci ATP, které buňky používají jako zdroj energie; budeme mu říkat CrP-ATP systém).

Duh.

Trochu potíž je v tom, že mozek nejsou jen neurony (to jsou ty “přemýšlecí” buňky). Ve skutečnosti je v mozku mnohem více buněčných typů, všechny mají svou roli, a ve všech tenhle systém hraje trochu jinou roli.

Pojďme si tedy říct, jak kreatin ovlivňuje funkci různých buněk v mozku - a jak to souvisí s naší přemýšlecí kapacitou.

Jak se kreatin dostane do mozku?

Dvěma způsoby.

Buďto z krve - přes transportní proteiny v membráně - nebo si kreatin buňky v mozku vyrobí samy. Většinou je to kombinace obojího, ale ne u každého buněčného typu stejně.

Neurony

Neurony jsou ty buňky, co přemýšlí. Přesněji řečeno, ty buňky, které přenáší elektrický signál - ať už za účelem excitace (aktivace něčeho jiného) nebo inhibice (ztlumení něčeho jiného).

Notoricky známá energetická náročnost neuronů pramení z toho, že v momentě, kdy buňkou projde elektrický signál, znamená to, že se v neuronu obrátí vnitřní prostředí naruby - a všechna ta energie je potřeba k tomu, aby se chudák vyčerpaný neuron vrátil do původního stavu, kdy je opět schopen přemýšlet (čti přenést signál).

Neurony jsou schopny brát si kreatin z krve. Jde jim to lépe, než si vyrábět vlastní; i proto, máte-li nějakou nešťastnou genetickou poruchu v kreatinovém transporteru, dochází k nějaké té mentální retardaci.

Neurony jsou obecně docela princezničky a v mozku spousta věcí funguje tak, aby měly co nejméně práce s udržováním sama sebe - ilustrováno například tím, že jim jiné buňky (astrocyty) předžvýkávají glukózu a dodávají jim až laktát, metabolický produkt, jehož zpracování je o něco jednodušší a neurony tak nemusí ztrácet čas tak nepodstatnými věcmi, jako je vyrábění si vlastní energie.

TL;DR — suplementace kreatinem pomáhá neuronům tak, že maj z čeho brát a poskytne jim to o malinko víc energie na to se jen tak nevyčerpat.

Astrocyty

Astrocyty jsou ty buňky, které slouží jako energetický support pro neurony.

Jejich hlavní účel spočívá v tom zjednodušit neuronálním princezničkám život, a nadto slouží k tomu, aby v mozku uklízely metabolické pozůstatky po tom, co si neuron vystřelí (eletrický signál).

Tím (a jinými věcmi, kterými se nebudeme zabývat) slouží k tomu, aby udržovaly v mozku homeostázu, rovnováhu vnitřního prostředí - a mimo jiné i to, aby naše synapse (spoje mezi neurony) fungovaly, jak mají.

Jinými slovy, astrocyty jsou taková ta tichá podceňovaná podpora, která v důsledku ovlivňuje i to, jak rychle a dobře se učíte.

Astrocyty si kreatin vyrábí vlastní, a maj pouze velmi omezenou schopnost brát si jej z krve. Zajímavé přitom je, že v případě, že je kolega neuron vyčerpán a má kreatinu málo (respektive, má málo ATP), jsou patrně schopny mu jej poslat.

TL;DR — suplementace kreatinem může pomáhat astrocytům nepřímo tak, že když má neuron dostatek ATP/CrP, nemusí mu astrocyty kreatin posílat a zbyde jim víc pro sebe.

Oligodendrocyty

Oligodendrocyty znáte jako buňky, co jsou zodpovědné za myelinaci neuronů.

Pokud je tak neznáte, vězte, že neurony fungují podobně, jako elektrickej kabel - k tomu, aby mohly efektivně přenášet elektriku, musí být patřičně izolovány. Tou izolací je právě myelin, tukovej obal, kterej čím je tlustší, tím lépe izoluje (kdo by to byl řekl). Za ten jsou zodpovědné právě oligodendrocyty.

Legrace je, že tyhle buňky mají asi nejvyšší kapacitu vyrábět si vlastní kreatin, a ten pak - podobně, jako astrocyty - podle potřeby asi mohou poskytovat princezničkám, když je ho potřeba. A stejně, jako astrocyty, umí předžvýkávat neuronům molekulární potravu a starat se o ně.

Logika za kapacitou pro výrobu kreatinu je poměrně jednoduchá - myelinace je energeticky dost náročný proces.

Ostatní buňky

Tady zastavím. To, co jsem doteď napsal, je do velké míry podpořeno daty. U ostatních buněk v mozku - jako jsou například mikroglia - se v teoriích zastavujeme u onéi zákaldní premisy, že “buňky potřebují kreatin na to, aby měly více energie” a bylo by ode mě nezodpovědné, abych teoretizoval.

Myslím ale, že jsme se nezastavili u zásadní věci - proč by vlastně kreatin měl pomáhat například při nedostatku spánku?

K čemu je mozku energie

Vysvětlení je jednoduché.

Kdo ví, jak funguje kofein, zná většinu příběhu.

Když jste vzhůru, mozek spotřebovává ATP. To vede, mimo jiné, ke vzniku adenosinu - molekuly, které když máte v mozku moc, chce se vám spát.

Kofein na to jde tak, že brání vašemu mozku adenosin registrovat - a vy si tak myslíte, že nejste unavení. Mezitím dostupnost ATP ve vašem mozku pomalu, ale jistě klesá, a vy sice máte pocit, že jste OK, ale vlastně nejste.

V případě kreatinu tohle obrátíte naruby. Čím víc máte v mozku kreatinu, tím více energie opravdu máte. Nabouráte tenhle proces z druhé strany, a místo toho, abyste problém zalepili náplastí, jej začnete opravdu řešit (pokud se dá nedostatek spánku řešit).

Na první pohled to nevypadá logicky, neboť přece čím víc rozštípu ATP, tím více adenosinu, ne?

Ne.

Když rozštípete ATP, vznikne nejdříve ADP (ATP má tři fosfáty, ADP dva). Když máte málo ATP a hodně ADP, stane se to, že se dvě ADP zkombinujou a vymění si fosfáty. Vznikne ATP (tři fosfáty) a AMP (jeden fosfát).

Z AMP se pak teprve stane adenosin.

Pokud ale máte dost ATP (třeba proto, že se vám rychleji dobíjí kreatinem), máte v mozku pořád dost ATP, a mozek si jej tedy nemusí vyrábět z ADP. Tím pádem nestoupá koncentrace AMP, a tím pádem ani koncentrace adenosinu.

Tím pádem se vám doopravdy, biochemicky, nechce tolik spát - a mozek má více energie pro to, abyste četli podobný věci, jako je tahle.