Jak tetování (ne)poškozuje imunitu

O tom, co vědci zjistili, a nebo taky ne.

Poškozuje tetování imunitu?

Jedním slovem - ne. Více slovy - možná, ale nemáme o tom důkazy.

Když se necháte potetovat, stane se přibližně následující -

Jehla, díky které se vám do spodních vrstev kůže dostane pigment, vám způsobí malinkaté zranění.

Tohle zranění, které technicky vzato poničí nějaké ty buňky v kůži, probudí imunitu - ta je ostatně od toho, aby poranění hojila.

V první fázi vznikne malý lokální otok, ve kterém se začne tvořit fibrinová síť (přemýšlejte nad tím jako nad molekulární náplastí). Tahle náplast jako první způsobí, že barvička zůstane tam, kde ji chcete.

V druhé fázi přijdou imunitní buňky - nejdříve neutrofily, které se pokusí pigment sežrat. Barvička je koneckonců něco cizího, a cizí věci vaše imunita nemá ráda. Neutrofily ale nejsou dělaný na to, aby žily dlouho s něčím, co sežerou, ale nedokážou se toho zbavit - a tak usoudí, že je lepší se zabít.

Ve třetí fázi se dostaví makrofágy, které přilákají umírající neutrofily. Makrofágy jsou ve žraní věcí trochu lepší - minimálně v tom, že jim nevadí žít s něčím, co maj v sobě. Přežerou se ale tak moc, že se většina z nich nemůže dál hýbat, a tak zůstanou na místě i s barvičkou.

Tyhle makrofágy pak chemicky ohlásí, že je všechno v pořádku, a navodí stav připomínající imunitní toleranci. Na místě nezůstane (po nějaké době) nic, co by imunitu vzrušovalo. Situace je stabilní.

I tyhle makrofágy časem umřou - a jejich zbytky, včetně pigmentu, sežerou zase jiné makrofágy. Cyklus se opakuje. Může se stát, že nové makrofágy jsou malinko jinde, než ty první, a proto se tetování časem malinko “rozmaže”.

Pigment je uložen taky v kožních buňkách - fibroblastech, které taky umí jíst. Tyhle buňky se příliš nedělí a zároveň nejsou neurotické jako neutrofily, a tak jim taky nevadí žít s pigmentem. I ty jsou součástí toho, že barva zůstává, kde má.

Malá část barvy se ale přes lymfatický systém dostane do uzlin. To samo o sobě není důvod k panice - v lymfatických uzlinách je, koneckonců, uloženo kdeco.

Lymfatické uzliny jsou - alespoň podle současné představy o problému - jediné místo, kde pigment může natropit neplechu.

Současná data naznačují, že pigment (různé barvičky do různé míry) není imunologicky inertní, tedy, že se může stát, že mění imunitní reakci na určité věci.

Nedávno vyšel článek, kterej ukázal, že by pigment v uzlinách teoreticky mohl ovlivňovat například reakci na očkování.

Tady je nutno uvést na pravou míru několik věcí. Předně, tahle práce byla provedena na myšičkách. Pokud čtete tyto řádky, je poměrně pravděpodobné, že nejste myš, a jako nemyši máte pravděpodobně jinak nastavenou imunitu, než myši.

Dále je potřeba říct, že ten článek neukázal jen negativní stránku věci - ano, reakce na určité vakcíny byla snížená, ale na jiné vakcíny byla naopak silnější (v dobrém slova smyslu).

Nelze tedy říct, že by problém byl černobílý (pun intended).

Pro doplnění obrázku (pun, again, intended) je potřeba zmínit, že tetovaní lidé mají o něco vyšší riziko vzniku specifického druhu rakoviny - lymfomů. To riziko není nikterak obrovské (pokud si správně pamatuju, je to 1,2x vyšší výskyt lymfomů u tetovaných).

Nevíme, jestli je to důsledkem toho, že si necháte vytetovat obrázek na kůži.

Navrhoval bych tedy, abychom se zase uklidnili.