Co to sakra je "metabolismus"?
Všichni jsme o něm slyšeli. Všichni víme, že existuje. Většina z nás ale pořádně neví, co to vlastně je. Ano, metabolismus.
Co je to metabolismus?
Google má jasno:
“Souhrn chemických procesů, které se dějí v živém organismu za účelem udržení života".
Meh.
Jakkoli nepochybuji o tom, že tato definice je komplexnější než to, co vám představím za chvíli já, řekněme jen, že mým cílem není vás zahltit informacemi. Mým cílem je vysvětlit vám, co potřebujete k tomu, abyste v praxi mohli o metabolismu diskutovat a přitom aspoň trošku chápali, o čem se bavíte.
Zkusíme to tedy takhle.
Metabolismus je všechno, co je potřeba k tomu, aby se z vašeho jídla stala vaše energie.
Energie k pohybu. K přežití, chcete-li. Vypadá to pak nějak takhle.
Dá se to vysvětlit taky ještě trochu jinak.
Určitě si pamatujete, jak vás na základce nebo na střední škole trápili s takovou tou nesmyslnou rovnicí, jak z glukózy vznikne oxid uhličitý, voda a energie.
Vsadím přitom boty, že jste si všichni mysleli, že ta energie je tam tak nějak navíc.
Mám pro vás zprávu. Energie je tam to nejdůležitější.
Odborně se tomuhle dá říct, že oxidací glukózy vznikne oxid uhličitý, voda, a ATP.
Lidsky se tomu dá říct, že spálíte cukr na energii.
Ano, tohle je ten svatý grál, okolo kterého se točím v posledních nevimkolika příspěvcích. Je to přesně tahle rovnice, která shrnuje tu neuvěřitelně komplexní síť hovadin o obrázek výše.
Moment, ale co tuk? Kde je tuk? Z tuku přece taky můžu dělat energii.
Cukr a tuk jsou z pohledu metabolismu jen řetězce uhlíku.
Ty uhlíky pak drží u sebe nějakou chemickou vazbou. Když tu vazbu rozzlomíte, uvolní se energie.
Celý metabolismus je o tom, jak kontrolovaně lámat vazby mezi uhlíky tak, aby naše tělo uvolněnou energii mohlo využít.
Jinými slovy, energii získáváme kontrolovaným lámáním chemických vazeb v potravě.
A ten zbytek - tohle:
- je jen a pouze k tomu, abychom odlomením každého uhlíku získali co možná nejvíce energie, co jde.
Ten odlomený uhlík je pro nás pak zbytečnej. Je to v podstatě metabolický odpad. A tak se tělo naučilo vzít jednu z nejreaktivnějších věcí, která se kolem něj vyskytuje - tedy kyslík - a připlácnout tenhle odpadní uhlík na molekulu kyslíku.
Má to jednu super výhodu - můžeme ho pak vydechnout.
A tohle je, milí přátelé, metabolismus.
Doufám, že už se ho tolik nebojíte.