Co jste chtěli vědět o laktátu

a nikdy vás nenapadlo se zeptat

Původní twitter vlákno, které tvoří kostru tomuhle výplodu, je zde.

—

Laktát neboli kyselina mléčná má pověst metabolického odpadu, díky kterému nás tak akorát bolí svaly a vlastně není dobrej k ničemu jinému.

V dnešním krátkém článku bych rád vznesl proti tomuto pohledu pár námitek. Připravte se na lehkou biochemii.

1 | Laktát ve skutečnosti kyselost neutralizuje.

Je to úplně jasný — v pracujícím svalu vzniká kyselina mléčná, která zabraňuje tomu, aby sval pokračoval v činnosti, že?

Špatně.

Ve skutečnosti vzniká v důsledku pohybu kyselé prostředí, ano. Kyselé prostředí je charakteristické tím, že někde přebývají protony.

Laktát vzniká z pyruvátu právě tím, že na sebe tyhle přebytečné protony naváže. Respektive, vzniká tak, že na hromadící se pyruvát buňka plácne hromadící se protony.

Kyselé prostředí je vskutku nejspíše zodpovědné za to, že sval nechce a nemůže dále pracovat — laktát ale tuhle kyselost neutralizuje, a tak nám umožňuje makat déle.

2 | Laktát je palivo.

Laktát vyrobený v bodě 1 nezůstává v buňce; je naopak velmi aktivně pliván ven, do krve.

Jsou totiž tkáně, který nejsou tak rozmazlený jako svalové buňky, a laktát klidně spapaj místo glukózy. Jak? Prostě ho vcucnou, převedou zpátky na pyruvát a pošlou do svého metabolismu.

Můžou, protože na rozdíl od makajícího svalu mají kapacitu na to, aby ho odbavily.

Pikantní na tom je, že dokonce i některé typy svalových vláken laktát považují za decentní večeři; může se tak lehce stát, že v rámci jednoho svalu jedno vlákno laktát vyrábí, a vlákno hned vedle jej opět konzumuje.

Perpetuum mobile. Skoro.

3 | Laktát je důležitý pro mozek.

Znáte takovou tu pohádku o tom, kterak mozek nepřežije bez pravidelného přísunu glukózy?

Já taky.

Neurony o tom někdo zapomněl patrně informovat, neboť ty mají na práci lepší věci, než je rozkládání glukózy. Nechávají si svou metabolickou potravu předžvýkat jinými mozkovými buňkami — astrocyty, které jim servírují večeři právě ve formě laktátu.

Některé studie dokonce ukazují, že jsou to zvýšené koncentrace laktátu, které mohou chránit mozek před trvalým poškozením například po úrazu.

Samozřejmě, že ten laktát se někde musí vzít, a samozřejmě, že glukóza je jeho hlavní zdroj. Technicky vzato tedy mozek jako celek potřebuje konstatní přísun glukózy, ale…

Glukózu nemusíte přijímat. Můžete si ji vyrobit. Stačí, když máte játra a ledviny. Tyhle dva orgány jsou zodpovědné za glukoneogenezi — tedy proces výroby glukózy z jiných věcí.

Pokud si právě říkáte, jak moc by bylo vtipné, kdyby se glukóza dala vyrobit z laktátu, mám pro vás malý tajemství. Dá. Nikomu to neříkejte.

4 | Laktát ovlivňuje funkci imunitních buněk

Laktát funguje krom metabolického paliva i jako signální molekula.

Signální molekuly jsou v podstatě věci, které když buňka potká, tak ví, co má udělat (bo dostala signál).

Když imunitní buňky potkají laktát, ví, že se mají uklidnit.

Což je dobrý v případech, kdy máte problémy s prozánětlivými stavy (a to máte například tehdy, když máte nadváhu, prakticky pořád), ale méně dobrý v případech, kdy chcete, aby váš imuntní systém efektivně rozpoznal třeba rakovinné buňky.

Ne, rejpalové, to neznamená, že cvičení zvyšuje riziko vzniku rakoviny, ani náhodou. On je trochu rozdíl mezi laktátem, kterej plave v krvi po cvičení, a laktátem, kterej plivou rakovinný buňky kolem sebe a schovávaj se za něj.

5 | Laktát ovlivňuje vaše geny!

Sdílejte, než to smažou!

Laktát slouží také jako surovina pro výrobu jedné z mnoha věcí, které můžete nalepit na histony.

Histony jsou takový malý proteinový koule, okolo kterých je obtočená naše DNA. Dokážete si jistě představit, že k DNA bude lepší přístup, když zrovna bude v prostoru mezi koulemi, než když bude namotaná pětkrát přes sebe a utažená na uzel.

No, a k tomu, aby se DNA namotávala či odmotávala podle potřeby, slouží tyhle značky. Ovlivňují genovou expresi podle toho, co je zrovna potřeba.

Říká se tomu epigenetika. Prej je to teď strašný hit.

6 | Laktát ovlivňuje váš mikrobiom

Takový ty přátelský bakterie, co žijou ve vašem střevě, ty mimo jiné taky vyrábí laktát.

Legrace ovšem je, že opačně to funguje asi taky — laktát ovlivní, jaké druhy bakterií se vám usídlí ve střevech.

Je kupříkladu známo, že sportovci maj v bříšku úplně jiný druhy breberek, než lidi, co se pohnou maximálně od gauče k lednici. Můžeme diskutovat o tom, jak velkou roli hraje laktát a jak velkou jiné faktory, nicméně zajímavé to je.

Mimochodem — pokud bakterie ve vašem střevě vyrábí laktát, a laktát ovlivňuje imunitu…už máte tušení, proč je dobrý mít zdravej mikrobiom?

—

Mějte se hezky, a běžte se hýbat. Zase někdy nashle.